Problematika zaradenia dizajnu v dejinách disciplín
Špecifickosť dizajnérskej činnosti v porovnaní s umením (pre ktoré sa bránime jednoznačne definovať dizajn ako odvetvie umenia) je to, že dizajn využíva informácie a pracovné postupy vedeckých, technických aj umeleckých disciplín, jeho výstupy je možné merať technickými, umeleckými aj ekonomickými kritériami a je možné ho hodnotiť vo vzťahu k rôznorodým ľudským aktivitám.
Aj pre historika je všeobecne ťažké prijať fakt relativity hodnoty vlastného úsudku, pre historika zameraného na dizajn je ešte ťažšie priznať eklektickú podstatu predmetu výskumu, čo problematizuje konštituovanie konzistentných dejín disciplín. Prví historici dizajnu obvykle absolutizovali len niektorú zo sfér, ktoré dizajn zahŕňa. Ich dnešní nástupcovia väčšinou deklarujú potrebu komplexného skúmania rôznorodých aspektov dizajnu, líšia sa však v tom akú závažnosť pripisujú jednotlivým faktorom.
Počiatky prvých teoretických prác o dizajne datujeme do druhej polovice 19. storočia, ale skutočne prvou syntetickou prácou je "Art & Industry" od Herberta Reada (1934), ktorá sa považuje za východzí bod dejín dizajnu ako vednej disciplíny a zaraďuje ho do systému dejín umenia, pričom vymedzuje dva smery umenia ako takého - humanistické (zobrazujúce umenie) a abstraktné (de facto dizajn). S Readom vstupujú do dejín dizajnu aj progresívne lineárne schémy s funkcionalistickým akcentom (od zrodu dizajnu v dielach Josiaha Wedgwooda cez boj s cudzopasným ornamentom, úvahy o etike úžitkovej tvorby Johna Ruskina a Williama Morrisa až po zavŕšenie vývoja funkcionalistickou modernou) a modernistická definícia dizajnu ako aktivity spojenej s priemyselnou revolúciou, masovou výrobou a moderným hnutím v architektúre.
Po Readovi nastúpil Nikolaus Pevsner s bibliou dizajnu "Pioneers of modern Movement" (1936), ktorý netrval na priamej väzbe dizajnu s umením a priraďoval ho skôr k architektúre. Nevyhol sa však definovaniu dejín dizajnu kunsthistorickým spôsobom na báze velikánov tvoriacich kľúčové diela v postupe plynúceho času. Tento fenomén definuje monografie a štúdie o dizajne de facto dodnes, avšak v histórii, ako i v súčasnosti nachádzame tiež štúdie o dizajne a dejiny dizajnu merané inými, než umeleckými kritériami, ako bude neskôr načrtnuté v kapitolách o remesle, či marketingu.
Ivan Kasaj
(autor je doktorandom marketingovej komunikácie so špecializáciou na grafický dizajn) www.kasaj.sk
Zoznam literatúry, na základe ktorej vznikla táto séria článkov:
ABELLáN, J. L.: Myšlienky pre XXI. Storočie, AUMONT, J.: Obraz, BAKER, M. J.: Marketing, An Introducory Text, BERGER, J.: Reklamní obrazy, BERKOWITZ, E.N., KERIN, R.A., HARTLEY, S.W., RUDELIUS, W.: Marketing, BRANZI, A.: Jsme primitivové, CANNON, T.: Basic Marketing, CARTER, D.I.: American Corporate Identity 2003, CRAVENS, D.W.: Strategic Marketing, CRHA, I., KŘíŽEK, Z.: Jak psát reklamní text, CROIZER, R.: Vyráběné požitky, ČIHOVSKá, V., HANULáKOVá, E., LIPIANSKA, J.: Firemný imidž, ČIMO, J., MARIAš, M.: Riadenie marketingových aktivít, FIELL, Ch., FIELL, P.: Design of the 20th Century, FIELL, Ch., FIELL, P.: Graphic Design for the 21st Century, FIELL, Ch., FIELL, P.: Industrial design A-Z, FLUSSER, V.: Ne-věc, FORTY, A.: Design, designéři a literatura o designu, FOSTER, H.: Design a zločin, GILES, G.B.: Marketing, GOEBELS, J.: Poznání a propaganda, GORDON, S. K.: Packaging makeovers, HEIMANN, J.: All-American Ads 40s, HESKETT, J.: Identity, HOCHELOVá, V.: Slovník novinárskej teórie a praxe, HORŇáK, P.: Etika reklamy, HRADISKá, E.: Psychológia a reklama, JEDLIČKA, M.: Marketingové komunikačné stratégie, JEDLIČKA, M.: Marketingový strategický manažment, JEDLIČKA, M.: Propagačná komunikácia podniku, KAUFMANN, E.: Co je moderní design, KENT, S.: Kompozícia. Bratislava, KOČIČKA, P., BLAŽEK, F.: Praktická typografie, KOL. AUTOROV: Blackcoffee 1000 - ikony, symboly, piktogramy, KOL. AUTOROV: Letterhead & Logo Design, KOL. AUTOROV: Marketing:Theory and Practise, KOL. AUTOROV: the Best of Business Card Design, KOLESáR, Z.: Kapitoly z dějin dizajnu, KOPŘIVA, M.: Typoornamenty, KOTLER, P.: Marketing management, KOZAK, G., WIEDEMANN, J.: Japanese Graphics now, LAMAROVá, M.: Řemeslo a kybernetika, LAWSON, B.: Co je to design, MACKENZIE, D.: Zelený design, MARCUS, G.: Používání technologie, MEIER, C.: Teorie designu : základy disciplíny, MENHART, O.: Nauka o písmu, METCALF, B.: Řemeslo a umění, kultura a biologie, NORMAN, D., A.: Psychopatologie všedních věcí, OGILVY, D.: O Reklamě, ORTEGA Y GASSET, J.: Eseje o umení, PACKARD, V.: Výrobci odpadkú:město budoucnosti, PARKER, R.C.: Profesionální design v reklamě, POTTER, N.: Co je to designér, PRETTE, M.C., CAPALDO, A.: Tvorivosť tvar farba, PYE, D.: Odpovědnost designéra, RASHID, K.: Digipop, ROY, A.: The best of Brochure Design, SCHWALBE, H.: Praktická reklama, TOSCANI, O.: Reklama je navoňaná zdochlina,. WELSCH, W.: Design objektu a rámce, WIEDEMANN, J.: Advertising now, ŽáRA, J., BENEš, B., FELKEL, P.: Moderní počítačová grafika